BURLESQUE

(Matěj Siegl / Milena Jelínková)

Rámeček s minulostí,
fotka v něm plíseň hostí,
a hnědobílý úsměv ženy čeká, kdo ho slepí.
Zvláštní pocit se zhostí,
s příchutí smutku, zlosti,
sklo prasklé je a někde trčí střepy.

Tajemstvím obestřená,
klečí u svíce žena,
ze rtů lze tušit modlitby,
jež opakuje stále zas a znova.
V toku času ztracená,
ta duše bezejmenná,
na rubu datum, křížek
a slova - nevěsta Kristova.

Kdo na dno truhly vložil
tu fotku a pak složil
na ni tu spoustu obálek,
co zejí prázdnotou?
Snad ten, kdo bolest prožil
a život svůj pak dožil,
bez naděje a lásky,
jen se svou samotou.

Dal bych ti mnohem víc, než on,
proč za ním jenom šla jsi,
proč pro něj si se vzdala mne
a ustřihla si vlasy?

Vždyť víš, že bych ti všechno dal,
všechno, co bys chtěla,
ten na kříži mi tebe vzal,
ta myšlenka bez těla, nevěsto Kristova.